Epická úvaha

28. června 2010 v 21:40 | Andrew Savary |  Názory & Úvahy
Epické. Epesní. Prostě něco co je moc.
Dneska mě posedla jakási zvídavá přemýšlivá nálada, o tomto slovu a jeho významu. A v hlavě se mi to ještě pořád nepovedlo nějak setřídit. Tak to zkusím v textu.

Sedím si poklidně ve vlaku, do uší mi proudí zrovna to, co se v náhodném losování jednoduchého mp3 přehrávače v mobilu probojuje mezi 600 písničkami do popředí a za oknem mi ubíhá paneláková krajinka Pardubic. Moje všední rutina. Nic co by mělo se slovem "epické" něco společného.

Ale přece. Na střeše vlaku nemusí stát šest mafiánů, nebo se vlak nemusí řítit bez brzd na most, který má v půli díru jako hrom. Popřípadě místo díry tam může stát tyranosaurus rex. Jo, všechno tohle splňuje klasiky amerických filmů, které pod nálepkami "Epické!" na plakátech pořádně ani nemají místo pro název.

Všechno se to může odehrávat jen v mysli "hrdiny" co sedí za oknem se sluchátkama v uších. Ne mě. Toho týpka šest sedadel za mnou třeba. Stačí aby přemýšlel nad něčím vážným. Stačí kamerou ujet někam dva metry za sklo a natočit ji do správného úhlu, kdy bude zabírat tak akorát vlak a zapadající slunce. Bam, a máme epesní scénu. Ale pozor, scénu!

A tím se přesouvá význam epesního slovíčka na nás všecky. Proč to všechno vlastně říkám? Protože to nejlíbivější nutně nemusí být až přehnaně akční a mohutné. Zkuste se zamyslet, v duchu si vybavit ty opravdu památné scény z vašeho života a pokud je tím nijak neurazíte, nalepit na ně právě tu nálepku "Epické!". Bude vám jich stačit dejmetomu pět?

Ono, když se to vezme kolem a kolem, těch nálepek může být i stovka a nebudou vám stačit. Takový alespoň maličko epesní moment se dá vyčmuchat z každého dne. Byť je to jeden jediný letmý pohled, jedno líbivé momentální uspořádání věcí okolo vás, jedna vůně co vám v dvou vteřinách zase uteče a něco vám strašně moc připoměla... možná i jediné slovo nebo věta.

Je pak radost z takových zážitků tvořit celé texty. Možná tím "trpím" jen já, možná je vás víc, kdo se mnou budete souhlasit. Řeknu si "Tak, a bude to epické!", a přitom mám v hlavě scénu jak hrdinka příběhu sedí na schodech svého domu a nad něčím přemýšlí. A to se může stát každému z nás, kdykoli. Samozřejmě, nic přehnaně flosofického, může to být jen moment na tři věty z celkově třeba desetistránkové povídky. Ale měla by právě mít tu nálepku.

A v praxi? Na praxi si budete muset ještě počkat. Je to všechno stále buď jaksi rozpracované, a nebo v konceptní fázi. Bohužel.


Za jakékoli poškození vaší zdravé mysli autor nezodpovídá. Myšlenkou textu se může zdát regulerní úvaha, nicméně autor tím zamýšlel pouze něco ve smyslu "Dokopejte mě už nekdo k nějaké literární činnosti!". A nebo jak chcete...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama