Ale proč ne...

14. června 2010 v 19:07 | Andrew Savary |  Povídání běžného rázu
Tak si zase říkám, proč vás neotravovat nějakým kecem jen tak, po těch "vyčerpávajících článcích" v pátek. A budu dělat jakože je o čem mluvit.

Nad školou lámu hůl a už kašlu i na předměty, ze kterých ještě zbývala šance na vylepšení. Tohle vysvědčení prostě půjde někam hodně dospod desek, desky hodně dospod šuplíku, špulík hodně dospod skříně a skříň hodně dospod do sklepa. Ne že by mi to nebylo jedno, ale až budu někdy nějaký ten velevážený pan "někdo" (haha) a bulvár na mě vyšťourá tohle vysvědčení, budu v rejži.

Jediná čeština mě ještě drží alespoň u minimální přípravy. Monstrózní zadání čtenářského deníku mám téměř vypracováno, a příště, až po mě budou chtít čtyři zápisy, ne že to budu odkládat zase až na poslední den. A sloh, ten dopadl za dvě. Docela překvapení, na to že mi hlavou i při psaní kroužily neustále slova "oscilátor", "vlnoplocha" a "Kelvin", napsat to za dvě považuju za úspěch. Ano, pět vyučovacích hodin nato se odehrála ta prokletá, ale "happyendová" fyzika. Sloh mi ale stejně jasnou trojku nezachrání, jako jedinou, které je mi dost líto. Ale co, korektorka jednoho už nevycházejícího časopisu se jednou prořekla, že měla na gymnáziu také trojky z jazyka českého. Korektorka. Tam já fakt nemířím.

Počasí si konečně uvědomilo, že Andy opravdu nemá rád 38 stupňů ve stínu. A zklidnilo se, za což mu upřímně děkuju. Jen ať na mě neposílá bouřky, které v těchto zapadlých končinách světa vyvolávají okamžité výpadky elektřiny.

Neviděli jste někdo jednu z mých můz, konkrétně tu inspirační? Vdechla do mě tři řádky a pak zmizela neznámo kam. Já těch řádků potřebuju daleko víc než jen tři. Rád bych ji zase zpět.

Také nesmím zapomenout na Raven, jíž jsem tak negentlemansky vyrušil od oběda, za zapujčení Poeova Havrana. Po příchodu domů jsem plánoval útlou knížečku "zhltnout" hned, ale přece jenom je vlastně času dost. Nutí se myšlenka, zda knížka stejného jména jako majitelka neslouží jako nějaký viteál, hm? :)

Konečně můžu zase po čase odkázat na nějaký hudební podklad. Wrought, skvělá písnička od skupiny Peratus, jakožto jejich jediný počin na Youtube. Stejně tak instrumentální Nature of sin, od Anno Domini Beats, na kterou se mi podařilo ulovit můzu pro výše zmíněné tři řádky. Snad se chytne i podruhé.

A tak dál... myslím že jsem z výrazu "budu dělat jakože je o čem psát" vytěžil dost. Čím se na vás vytasím příště, nevím. Snad také někde potkám i můzu originality. Je pravda, že my se už neviděli opravdu hodně dlouho... :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama