Zkušební jízda

29. dubna 2010 v 19:18 | Andrew Savary |  Povídání běžného rázu
Začněme u té nejběžnější rubriky, kde se tlachá a plácá blbostmi.
Jen pro informaci, budu dodržovat jistou nekonkrétnost, ostatně jak je tomu běžně na internetu zvykem. Důvodů proto se vždycky najde až moc. Mám je vypisovat nebo jsou snad už ve dnešní době každému jasné?
První rutina, jež hodlám zaběhnout, je moje věčné pendlování mezi školou a domovem, přičemž se více zaměřím na onen ústav.
Předně, nejsem žádný premiant třídy, spíše naopak, hluboký podprůměr. Jak už bylo vysvětleno, nekamarádím se s matematikou, fyzikou a občas i chemii. A ony mi to oplácejí, bestie, takovými pěkně kulatými známkami. Tedy, samozřejmě ne pořád, jinak bych asi v prvním ročníku osmiletky zkysl asi hodně dlouho. Momentálně okupuju pořadové číslo šest, a do sedmičky bych měl prolézt snad i bez odřených uší.
Dále, na spoustu zajímavých zážitků si člověk příjde už během cesty směr ústav. Ne že bych chtěl nějak vybočovat z řady nebo být originální, ale zkrátka jako všichni okolo mě sednou ráno na kolo či autobus, já si musím počkat na vlak, protože bydlím v radiusu od školy snad nejdále. Ale žádná štreka to vlastně ani i tak není.
Už rok co rok přemýšlím, že by si České dráhy mohly pořídit brigádu japonských "pěchovačů" lidí. Nebudu dlouze vysvětlovat, koukněte sem a pochopíte. Občas k tomu můj ranní spoj nemá daleko.
A jinak? Zkrátka, co se za daný den šustne.
Kupříkladu dnes padla první točená zmrzlina tohoto roku, a že k ní byl sakra důvod. Jedna věc: mám rád slunečno a teplo. Ale nesnáším vedro. Takové, když jdete po ulici a v dálce před vámi se tetelí vzduch. Takové, když vám i jedna tenká vrstva oblečení připadá jako zimní bunda. Takové, když zmrzlina není zpestření ale povinnost. Ani nevím co je lepší, jestli tohle, nebo mínus 10 pod nulou. Oboje dokáže být pořádně otravné.
Hezký článek dnes obsahovala příloha MF Dnes. Studentka z Olomouce oběhla jakožto "svůdnice s růží" pět předních osob politických stran naší země, aby zjistila, jak moc jsou obětaví. Každého z nich oslovila, předala růži a zeptala se, zda-li jí pomůžou, jakožto nezaměstnané, s hledáním práce. Výsledky byly zajímavé, šéf Sociálních demokratů působil velice nejistě a dál se k slečně nehlásil, lídr Věcí veřejných se dokonce podle slečny choval jako nefalšovaný hulvát. U ostatních třech pochodila lépe, pan Nečas z ODS se projevil velice sympaticky, jen ji ale nakonec "odbyl", že má momentálně plno práce s volbami, a že se má ozvat nejdříve za šest týdnů. U knížete Schwarzenberga studentka našla jeho obvyklý šarm a ochotu, i když ve výsledku také z jeho rad moc moudrá nebyla. Nakonec nejlépe ohodnotila lídra Strany práv občanu, Miloše Zemana. Ten ji nejenže pozval na vyjížďku propagačním autobusem "Zemák" a ještě k tomu ji podal celkem obsáhlé informace, jak a kde by se mohla uplatnit.
Ale radši s tím politickým gulášem zase rychle přestanu, nebo dojedu až někam, kde bych mohl plácat úplné nesmysly. To jen pro další informaci.

Zkrátka takto obdobně bych si představoval jednotlivé články, když nebudu mít co lepšího na práci. Rád budu za jakékoli vyjádření v komentářích, ale k tomu mám asi ještě daleko. No, je třeba zase popojet.
První obsáhlejší článek chystám o koníčcích, jak bylo řečeno v první zprávě. Jen to chce ještě lehce zesumarizovat informace, abych na něco náhodou nezapomenul.

Takže linky fungují? Takhle? Berte to jako malou nápovědu, odkud se to slovíčko v příjmení vlastně vzalo, a co mi při psaní hrálo do uší.

Tak zas někdy příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama